Vize města Ústí nad Orlicí

Vize města Ústí nad Orlicí definovaná v kruhu přátel SPOUSTI

28. 11. 2014 jsme se téměř všichni z občanského sdružení SPOUSTI sešli a povídali si nad vizí Ústí nad Orlicí, ke které bychom chtěli, aby město směřovalo. Čtěte, souhlaste, nesouhlaste, diskutujte. Protože Ústí nad Orlicí je město nás všech a měli bychom si ho udělat přesně takové, jaké chceme.

  • Předpoklady vize

  •  Co pro mě Ústí nad Orlicí znamená?

lidi; vztah k lidem; nejsilnější vztahy; přátelé; rodina; chci tady být; chci tady pracovat; střední školy; gympl; lidé z gymplu; okolní krajina; sport; cyklostezky; Cakle; kultura; divadlo; Jeden svět; centrum služeb; malé město; tak akorát velké; všude blízko; lze chodit pěšky; za chvíli jsem v lese; všichni se znají; lidi se snáze domluví; pokud člověk něco chce dělat, tak to může dělat; dostupné; periferní; nesebevědomé; ve stínu okolních měst; smutné; polomrtvé; zaseknuté; zatížené; zjizvené; nostalgické; minulé; zapomenuté; za zenitem; vzpomínající; vzpomínající na minulé sdílení; vzpomínající na minulou komunitu; vzpomínající na minulou identitu; čekající na podněty z venčí; odcházení; vracení se; nic se tady neděje; lidi nemají důvod sem jezdit; suchý; nenápaditý; zaprděný; s velkým potenciálem;

  •  Jaké bych chtěl, aby Ústí nad Orlicí bylo?

hrdé; sebevědomé; odvážné; kreativní; vědomé si svých vlastních kvalit; pečující; podporující; vychovávající; otevřené; transparentní; pomalé; opak hektických velkých měst; ostrov „dobré“ nálady; opak celospolečenské „blbé“ nálady; kde by lidé chtěli žít; kde by lidé chtěli zůstávat; kde by lidé chtěli tvořit; pro které by lidé chtěli pracovat; kde by lidé byli zapojení; kde by byli lidé angažovaní; kde by lidé měli rozpracované vlastní projekty; kde by měli podmínky pro vlastní tvorbu; které by stálo alespoň jednou za život navštívit; kde bych neváhal při odpovědi na otázku „Řekni mi důvod, proč mám jet do Ústí?“; nadregionálního významu;

  1. Vize města

  • Název – Perla Orlicka
  • Podtitul – Menší než velké město: Ústí myšlenek a emocí
  • Zdůvodnění volby názvu

Samotný název Perla Orlicka odkazuje k tomu, že Ústí nad Orlicí je něčím výjimečné, že je jedinečné, že je Perlou, tedy jakýmsi klenotem, ozdobou a to nikoliv jen samo pro sebe ale v daleko širším kontextu. Tento širší prostorový kontext je zde vyjádřen onou příslušností k povodí řeky či podhůří hor – Orlickem a naznačuje, že svým významem vystupuje ze svého lokálního významu a ve své budoucnosti chce být sebevědomým hráčem jak na úrovni nadlokální, regionální, národní, popřípadě i evropské.

Podtitul vize Menší než velké město: Ústí myšlenek a emocí pak odkazuje na dvě největší komparativní výhody, kterými město ve srovnání s jinými disponuje, na nichž může do budoucna stavět a díky nimž se může profilovat. První z nich (Menší než velké město) je jeho samotná velikost a to jak populační, tak i územní. Z pohledu populační velikosti jde o počet mezi 14 000 a 15 000 obyvateli, kdy se zde již uplatňuje celá řada aglomeračních výhod, ať už v podobě kooperace ekonomických subjektů, výše kupní síly či vybavenosti službami, a zároveň s sebou ještě počet obyvatel nenese klasická negativa velkých měst jako je anonymita lidí ve veřejném prostoru, odtažitost od věcí veřejných, pasivita, nevšímavost, nezájem, letargie atp. Všichni lidé se mezi sebou znají minimálně „od vidění“, je snadné získat povědomí o tom, kdo co umí, kdo co dělá, kdy se co děje. Je snazší docházet k dílčím konsenzům a kompromisům. Územní velikost poměrně kompaktního města pak mimo jiné znamená, že se lze po městě pohybovat pěšky bez využití jakékoliv dopravní technologie, že lze všude dojít a především, že lze rychle město opustit, vstoupit do okolní krajiny a zase se do města rychle vrátit.

Druhá komparativní výhoda vyjádřená v druhé části podtitulu (Ústí myšlenek a emocí) odkazuje k hraniční identitě města a vztahu přírody a technologií. Slovo Ústí má dva významy: soutok a název samotného města. Právě význam onoho soutoku, spojení, smíchání vyjadřuje onu hraniční identitu města. Primárně se zde stékají dvě řeky a dvě železnice, ale stýkají se zde také Čechy s Moravou, Sudety s Protektorátem Čech a Moravy, Pardubický kraj s Olomouckým, nížina s Orlickými horami, staré s novým atd. Ústí není jenom soutokem řek. Spojování je jeho hlavním identotvorným principem. Vize se však zaměřuje na úplně jiné spojení a zdůrazňuje, že by Ústí nad Orlicí mělo spojovat především myšlenky a emoce. Jinými slovy spojovat výhody městské kreativity s klidem okolní přírody. Ústí řek tak představuje symbol pro spojení kvalitního trávení volného času s kreativní prací, emocí s racionalitou, lidí s technologiemi, přírody s kulturou.

  • Principy vize
  1. spojovat (napříč tématy, aktivitami, odbornostmi, institucemi)
  2. spojovat městskou kreativitu s klidem okolní přírody
  3. spojovat uměleckou kreativitu s řemeslnou tradicí
  4. reinterpretovat velikost města jako výhodu (dost velké a zároveň i dost malé, aby …)
  5. změnit kulturu „být zaměstnaným“ na kulturu „zaměstnej sám sebe“
  6. rozvíjet tradici v technologickém vývoji a výzkumu
  •  Popis vize

Vize vychází z několika premis, první z nich je, že největší výhoda Ústí nad Orlicí je jeho velikost, spojení s kvalitní přírodou a tradice ve vývoji a výzkumu. Druhou je, že dnes již nelze čekat na příchod velkého zaměstnavatele, který ponese plnou odpovědnost za všechny své zaměstnance, a oni se nebudou muset o nic starat, čímž se vyřeší jak nezaměstnanost, tak kupní síla, tak odchod lidí, tak i rozvoj města. A třetí je, že kvalitní přírodu má ve své blízkosti 70% měst v České republice, a tudíž pro její využití jako komparativní výhody je potřeba vzít ji pouze jako východisko, které je třeba dál rozvíjet, a nikoliv jako konečný stav. Je tedy potřeba spojit potenciál všech tří identifikovaných výhod, vychovávat své obyvatele ke kultuře „zaměstnej sám sebe“ a profilovat se v kontrastu vůči velkým, hektickým a neosobním městům.

Velkým problémem města je míra nezaměstnanosti, odchod schopných lidí z města a nízká podnikatelská aktivita. Město v tomto směru podniká určité kroky, jednou do roka pořádá setkání místní podnikatelů, nabízí průmyslovou zónu v Hylvátech a připravuje další u křižovatky na Lanškroun. Tyto aktivity se však soustředí na přitažení již hotových ekonomických subjektů z vnějšku, popřípadě rozšiřování aktivit subjektů již ve městě etablovaných. Doposud však chybí aktivní politika podpory začínajících podnikatelů, podpora při formulaci záměru, tvorbě ekonomické rozvahy, promyšlení návratnosti atd. Přitom Ústí má značný potenciál pro vznik nových firem. Již v minulosti se ukázalo, že zde přetrvává know-how z dob, kdy byl v Ústí provozován výzkum a vývoj ať již v textilu, strojírenství či elektrotechnice. Přítomnost řady menších technologických firem jako jsou Conel, Dialog (Medisoft), VÚB, ID system, Orange and Green atp. tento know-how nejen dokládají, ale i udržují a nadále rozvíjí.

Hlavním nástrojem rozvoje tohoto principu je podnikatelský inkubátor, který by byl zřízen a provozován městem, kde by byly nabízeny prostory k pronájmu za zvýhodněnou cenu, profesionální poradenství v oblasti managementu, financí, marketingu, sdílení zkušeností atd. Při etablování příslušného podniku by jí byl následně nabídnut přechod do komerčního nájmu, odkup části inkubovaných, revitalizovaných anebo i úplně nových prostor. Závazkem by pak bylo, že firma musí po určitou dobu ponechat své sídlo na katastru města Ústí nad Orlicí. Podnikatelský inkubátor by tak prostřednictvím svým edukačních a marketingových aktivit mohl stahovat i aktivnější obyvatele ze zázemí přímo do Ústí nad Orlicí. Určitou výhodou může v tomto ohledu být i lokalizace Úřadu práce v Ústí nad Orlicí, který má tento typ politik vyloženě v popisu své práce (např. rekvalifikační kurzy, poradenství, politika zaměstnanosti, spolufinancování podobných aktivit). Zájem postupovat tímto směrem projevují i některé střední školy, které deklarují, že zájem o technické obory soustavně klesá a současně i manuální schopnosti každé další generace jsou výrazně slabší než té předchozí. Nabízí se zde příležitost propojit podnikatelský inkubátor s jakousi „komunitní řemeslnou dílnou“, která by mohla plnit hned několika účelů a to jako „zábavní dílna“, kde by rodiny s dětmi mohli trávit čas při vyrábění nejrůznějších produktů, výukové místo základních a středních škol, školící a workshopové místo, řemeslný nízkoprahový klub, kde by si každý mohl tvořit dle vlastních potřeb atp. Cílem tohoto nástroje by mělo být proměňovat kulturu „být zaměstnaným“ na kulturu „zaměstnej sám sebe“. Tedy vytvořit podmínky k tomu, aby lidé, kteří nemohou v regionu nalézt odpovídající zaměstnání, neodcházeli, ale aby byli podporováni v rozvíjení svých aktivit v Ústí nad Orlicí. Výsledkem by měla být identita města založená na hravosti, řemesle a experimentování při sdílené tvorbě a výrobě.

Druhým velkým problémem města je přílišná zahleděnost do sebe a především do své vlastní minulosti. Město nemá jasný směr, představu vlastní budoucnosti a tak není schopné komunikovat svou hodnotu ven k potenciálním turistům ani dovnitř ke svým vlastním obyvatelům. Identita jako spojení přírody s kulturou, popřípadě přírody s kvalitním turistickým zázemím a infrastrukturou, se jeví jako velice silná.

V okolí Ústí nad Orlicí lze najít jedinečný mix kopců, řek, cyklostezek, hradů, turistických stezek, klidu a pomalého času. Jsou zde hrady (Valdštejn, Potštejn, Litice, Brandýs nad Orlicí, Žampach), hotové cyklostezky (Ústí – Letohrad, Ústí – Vysoké Mýto, Ústí – Třebová), Andrlův chlum s rozhlednou, splavná Tichá Orlice, tábořiště Cakle, olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý, sport Bárt, občanské sdružení Rozhoupej město se svými aktivitami, Skatepark, Bikepark, krytý a letní plavecký bazén, sauna, tenisové kurty atd. Ústí nad Orlicí už je vlastně městem sportu. V této oblasti má neskutečný potenciál, který by bylo třeba systematicky rozvíjet.

Jako jeden z možných nástrojů se nabízí provázat nabídku služeb do zákaznických balíčků tak, aby si mohl zákazník sestavit den/víkend/prodloužený víkend tak, že si na jeden den půjčí kolo, zaplatí vstup na rozhlednu a do sauny, na druhý den si objedná na dvě hodiny lektora in-line bruslení a loď z Cakle do Brandýsa nad Orlicí. Nabídku takových služeb pak lze libovolně rozšiřovat (masáže, lázně, tenis, stolní tenis, kuželky, bowling atd.) Lze samozřejmě budovat i nové infrastruktury pro další aktivity (www.singltrekpodsmrkem.cz; www.boredpanda.com; www.dezeen.com).

Pro identitu města, které má blízko k přírodě, ve kterém se pojí klid přírody s progresivními technologiemi má Ústí i jiné předpoklady a tím je například i onen soutok, tedy princip vody, plynutí, pomalého času. Ústí tak může rozvíjet identitu města, které je tím sepětím s přírodou zpomalené, které žije více rytmy přírody, kam se může člověk z velkého města schovat před rychlým, hektickým a stresujícím časem. Velký potenciál tkví v samotném soutoku, který se může stát identotvorným symbolem celého města. Rameno Tiché Orlice je už dnes velice vysoce hodnocenou osou města. Význam vody bude v budoucích letech jenom narůstat. Ústí má v tomto směru velice specifický geologický podklad, kdy leží na velkých a velice kvalitních zdrojích vody. Důraz na propojování města s krajinou, kultury s přírodou, vnitřku s vnějškem se tak nemusí omezovat pouze na rozvoj sportu, sportovní infrastruktury a sportovního vyžití, ale může se stát základem obecnější identity zdravého, pomalého, šetrného a trvale udržitelného města, které bude v opozici k velkým městům stavět na uvědomělém vztahu k životnímu prostředí, na vlastním pěstitelství, samozásobitelství, výměnném obchodu, obnovitelné energii atd. Ve výsledku se pak takovéto rozvinutí výše definovaných komparativních výhod může složit v silnou identitu menšího než velkého města, kde člověk může užít pomalého času venkova v komfortu městských služeb.

Komentáře

Zpět na stránku příspěvků

Žádné komentáře.

© 2014 Dominika Čermáková